Globalizace požadavků na ERP systémy

Globalizace ekonomiky je asi nejvýraznějším aspektem v posledním desetiletí. Pro podnikatelské subjekty nabízí jak velké příležitosti, tak značné hrozby. Firmy mohou získat nové trhy v rozvíjejících se zemích, na druhé straně konkurence využívající levné pracovní síly v těchto zemích je ohrožuje.
Zatímco globalizace v oblasti obchodu probíhá již dlouhodobě, v oblasti výroby je globalizace záležitosti relativně novou. Přirozená snaha výrobců vyrábět v zemích s levnější pracovní silou (nebo tam alespoň nakupovat subdodávky) je nezřídka přímo vynucována legislativními bariérami pro dovoz na lokální trhy.
Výroba v rozvíjejících se zemích však má mnohá úskalí. Jiné kulturní, jazykové a vzdělanostní podmínky způsobují problémy při začleňování do globálních dodavatelských řetězců, ve kterých je dodržování kvality a termínů zcela nezbytným požadavkem.

A tak přes ostrou konkurenci mezi velkými nadnárodními dodavateli dochází vzhledem ke skutečnosti, že velcí nadnárodní výrobci sdílejí své subdodavatele, k jejich spolupráci při výchově a vzdělávání či informační podpoře těchto dodavatelů z rozvíjejících se zemí. Jako při jakékoli jiné spolupráci, roste i tady úloha standardů. Nejedná se ale pouze o standardy v oblasti výrobkové nebo komunikační, ale o standardy v oblasti logistických procesů. Podpora těchto (dnes už globálních standardů), jako je například MMOG/LE (Materials Management Operation Guideline Logistic Evalution) v oblasti automobilového průmyslu, je jedním ze základních požadavků na současné ERP systémy pro výrobní podniky. Tyto ERP systémy jsou pak prakticky nositelem těchto standardů a při jejich implementaci dochází nezřídka k jejich zavádění.

Integrace produktů a technologií do ERP

Z důvodu měnících se požadavků trhu rozšiřují softwaroví výrobci funkcionalitu ERP systémů do oblastí dříve řešených specializovanými systémy. Tento vývojový trend je prakticky stejný po celou dobu existence ERP systémů:

• Náhlý vzrůst požadavků v určité specifické oblasti podnikání nebo technologická změna, která náhle umožní výrazně lepší uspokojování požadavků v dané oblasti.
• Nový druh specializovaných aplikací řešících danou oblast, Vznik nového pojmu (CRM, SCM, EC, BI, ...).
• Módní vlna zájmu o daný typ řešení (hype). Rychlý rozvoj trhu s daným řešením. Úspěšné i neúspěšné implementace. O danou oblast se začínají zajímat inovátoři – první dodavatelé ERP systémů.
• Trh stále roste, objevují se kritické ohlasy (obvykle se začne řešit problematika integrace nových systémů se stávajícími ERP systémy), nastává postupné střízlivění z módní vlny. O danou oblast se intenzivně zajímají dodavatelé ERP systémů.
• Fáze vystřízlivění. Trh stále roste, ale pomaleji. Pokles mediálního zájmu o danou oblast řešení. Typické jsou problémy dodavatelů, slabší dodavatelé končí. Výrobci ERP systémů kupují některé dodavatele specializovaných řešení a začleňují je do ERP, nebo vyvíjejí vlastní moduly.

Daná specializovaná oblast se nakonec stává obvyklou oblastí, standardní funkcionalita pak běžnou součásti ERP systémů. Pouze pokročilá funkcionalita je pokrývána specializovanými produkty (často převzatými velkými ERP dodavateli).
Dá se předpokládat, že tento scénář se bude opakovat i v budoucnu. Nemá smysl, aby výrobci ERP systémů reagovali na každou novou iniciativu. Teprve poté, co se prokáže její přínos pro podnikové prostředí, bude docházet k začleňování do ERP systémů. Na druhé straně, pokud má tato aktivita výrazný vliv na konkurenceschopnost podniku, je pro podnik smysluplné nečekat na pozdější začlenění do ERP systému, ale nasadit specializované řešení.
V současnosti jsou kandidáty pro začleňování do ERP systému PDM (product data management) a MES (manufacturing execution systems). Podobný průběh mají i novinky v technologické oblasti: internet, Java, aplikační servery již byly využity, v současnosti jsou horkými technologiemi SOA a Web 2.0. Teprve čas prověří, jak významnou roli zaujmou v inovaci ERP systémů na trhu.

Požadavky na flexibilitu

Podnikatelské prostředí se rychle mění. S ním se musí měnit podniky a obchodní procesy v nich. Na to musí reagovat i informační podpora těchto procesů – typicky realizovaná ERP systémy. Uvedené změny mohou ovlivňovat nejenom samotné ERP systémy, ale i způsob, jakým jsou nasazovány a provozovány.
V případě samotných ERP systémů je reakcí na požadavky na pružné přizpůsobení se koncept servisně orientované architektury. V současné době jsme zatím spíše v období módní vlny zájmu o tuto technologii než reálného smysluplného využití.
Co se týče způsobu nasazování a provozování, je reakcí rozvoj různých možností poskytování ERP systémů, od outsourcingu či outhostingu až po možnosti flexibilní podpory a licencování. K využívání ERP systémů lze přistoupit různě, podle potřeb jednotlivých typů podniků a jejich řízení. ERP může být dostupné na úrovni „on-demand“, kdy výrobci poskytují využití systému flexibilně podle požadavku, „on-premise“, což je standardní model pořízení a používání ERP produktu se zakoupenými licencemi podnikem, a konečně úroveň „on-appliance“. Poslední typ je určený k obsluze specifického IT a požadavků na podnikání pro každého individuálního zákazníka. Mohou jej využít podniky, které si zakoupí komplexní ERP a využívají pouze některé moduly, platí tak pouze za skutečné využití ERP systému. Tyto moduly dostupnosti reagují na trend dodávat software jako službu (SaaS).