Naši každoroční inventuru trhu a významných událostí v oblasti podnikových aplikací začněme pohledem do aktuálních statistik Centra pro výzkum informačních systémů. V posledních pěti letech pracujeme se vzorkem respondentů a jím reprezentovanými referencemi, které představují dle našeho odhadu více jak 95 procent českého trhu se standardními ERP aplikacemi dodávanými formou klasického implementačního projektu nebo formou pronájmu po internetu. A právě podle výzkumů založených na takto rozsáhlém vzorku se letos poprvé ukazuje, že dodavatelům začíná pomalu docházet dech.

Růst trhu se zpomalil

Podle výzkumu CVIS bylo v ČR do roku 2008 realizováno na bázi osmdesáti různých standardních ERP řešení celkem 20 715 ERP projektů. V předchozích letech to bylo 19 492 (2007), 17 357 (2006) a 15 426 (2005) projektů. Daný vzorek neobsahuje tzv. roll-outy, neboli implementace zahraničních řešení v dceřiných společnostech nadnárodních korporací a veškeré projekty, při nichž je ERP systém vyvíjen na zakázku.

Zatímco doposud byly meziroční přírůstky srovnatelné, na úrovni zhruba deseti procent (s odchylkami na úrovni statistické chyby), loni již přibyl jen poloviční počet implementací. Celkovou nebo průměrnou hodnotu sledovaných projektů lze velmi těžko spočítat nebo odhadnout, podobně jako je nemožné podrobněji analyzovat meziroční nárůsty jednotlivých dodavatelů. Kromě přibývajících nových projektů totiž dodavatelé také přicházejí o stávající zákazníky, kterým již přestal jejich ERP systém z nějakého důvodu vyhovovat. Někteří výrobci pokračují v nahrazování zastaralých nebo funkčně nevyhovujících ekonomických systémů u svých zákazníků vlastními, nově vyvinutými ERP řešeními. V posledních letech se to týkalo většiny významných hráčů, jako jsou Abra Software nebo J.K.R., nově mezi ně přibyl například Cígler Software, který postupně získává zákazníky z průmyslu i obchodu pro Money S5.

Vliv dotací je zatím minimální

Překvapivým zjištěním bezesporu je, že nejméně se na úbytku zakázek podílely malé firmy do padesáti zaměstnanců. Dodavatelům ERP systémů se tak daří i nadále pronikat do stále menších podniků. Investicím do ERP pomáhají samozřejmě dotační programy ze strukturálních fondů EU, zejména pak program ICT v podnicích, který je určen malým a středně velkým výrobním firmám mimo pražský region. Proto jsme se podívali, zda se již prostředky získané z uvedeného programu na trhu nějak projevily. Přitom jsme vycházeli z posledního zveřejněného seznamu příjemců dotací a dostupných statistik agentury CzechInvest. Dle těchto údajů bylo v rámci první výzvy (spuštěna 1. června 2007 příjmem registračních žádostí) schváleno celkem 244 žádostí o dotaci v celkové výši 577,236 mil. Kč. Do konce července 2009 však bylo proplaceno pouze 45,6 mil. Kč dotací a to na 24 ukončených implementačních projektů. Je třeba ještě uvést, že převážná většina žádostí se týkala právě pořízení ERP systému nebo jeho inovace.

ICT v podnicích může přinést zajímavé změny podmínek

Jak ukazuje tato statistika, dopady programu ICT v podnicích na vývoj tržních podílů jsou zatím minimální. Většina projektů ještě není hotova a proplacena, zvláště pak v období roku 2008, k němuž se vztahuje naše poslední měření tržních podílů. A navíc: doposud se rozděluje jen menšina prostředků, které jsou určeny na implementační projekty. Pro druhou výzvu, jejíž žádosti byly uzavřeny letos k 20. dubnu, byla vyčleněna jedna miliarda korun a v následujících výzvách by mělo být rozděleno ještě dalších cca 2,6 mld. Kč. Lze tedy předpokládat, že pozitivní dopad dotací na růst ERP trhu bude rozprostřený do následujících čtyř let. V roce 2013 by měly být veškeré prostředky určené na program ICT v podnicích již rozděleny. Nelze samozřejmě přesněji odhadnout, které segmenty trhu z něj budou profitovat nejvíce. CzechInvest může v dalších výzvách rozšířit působnost programu například na větší společnosti nebo na společnosti podnikající v doposud nepodporovaných odvětvích. Například pro třetí výzvu, která bude vyhlášena ještě v letošním roce, budou moci o dotaci nově žádat také výrobní podniky z oblasti stavebnictví.

ERP systémy pořizovaly především malé firmy

Udržení dynamiky růstu v segmentu malých firem i v období počínající hospodářské recese lze přičítat zejména nahrazování ekonomických systémů plnohodnotnými ERP řešeními. Pozitivně působí i pokles cen, zejména za licence, a stále silná a tvrdá konkurence. Oba tyto faktory činí ERP systémy přístupnějšími právě těm organizacím, které si nemohou dovolit nákladné investice do IT – tedy malým podnikům. O tento segment trhu dlouhodobě usilují i někteří dodavatelé ekonomických systémů. Jejich šance se však budou snižovat s tím, jak porostou znalosti vlastníků a manažerů malých organizací a jak budou ERP výrobci vylepšovat svou nabídku technologicky a funkčně vyspělých, robustních řešení. Znalostní bariéra je dlouhodobě největší překážkou větší penetrace ERP systémů v českých průmyslových i obchodních podnicích. Jednoznačně to ukazují jak implementační projekty, na nichž se naše poradenská organizace, CVIS Consulting, v minulých měsících podílela, tak i například hodnocení žádostí o dotace agenturou CzechInvest. Ta uvádí jako nejčastěji se vyskytující chybu, kvůli které nejsou žádosti schváleny, nekonkrétní nebo nedostatečně zpracovaný podnikatelský záměr.

Trh brzdí nepřipravenost zákazníků i dodavatelů

I když je zcela zřejmé, že ICT v podnicích nabízí mimořádnou příležitost pro rozvoj ERP i dalších ICT trhů, není na tento program dobře připravena ani většina dodavatelů. Výrobním podnikům chybí především dostatek kvalitních informací a znalostí o nabídce českého trhu, možnostech systémových integrátorů a klíčových aspektech řešení implementačních projektů tak, aby mohly optimálně naplánovat svůj vlastní projekt a odpovídajícím způsobem jej zabezpečit finančními prostředky z programu ICT v podnicích. S žádostmi o dotace se podniky vypořádávají ve spolupráci s agenturami, které jsou sice schopné (a to samozřejmě ne všechny) správně vyřešit všechny formální náležitosti, ale nedokážou klientovi poradit s obsahem žádosti tak, aby projekt co nejlépe podpořil jeho podnikatelské cíle a odpovídal možnostem jeho organizace. Dodavatelům, kteří by především měli mít zájem na optimálním využití dotací při implementačních projektech u svých klientů, chybí ucelená strategie, jak pomoci podnikům tápajícím při plánování obsahu dotovaných projektů. Chybí jim rovněž odpovídající obchodní politika, jak správně reagovat nabídkou na zadávací dokumentaci a jak postupovat v těchto specifických obchodních případech. Tyto faktory se projevily například i v tom, že dosud bylo ukončeno a proplaceno 24 z celkového počtu 244 schválených projektů první výzvy.

Lídrem trhu je i nadále Helios

Jak ukazují prezentované grafy podílů all-in-one ERP systémů na českém trhu, v organizacích do tisíce zaměstnanců jednoznačně kralují tuzemští výrobci ERP systémů. Tento stav v podstatě trvá po celou dobu, co se CVIS zabývá měřením tržních podílů. Lze dokonce říci, že počet českých ERP systémů za posledních deset let ve všech segmentech proporcionálně narůstá.

Nejúspěšnější značkou na českém trhu je Helios (Orange a Green), která patří společnosti Asseco Solutions. Ta vznikla letošním spojením LCS International a slovenského Datalocku jako součást nadnárodní skupiny Asseco Group. Asseco Solutions zaměstnává 450 pracovníků a jeho obrat za rok 2008 činil více jak 550 milionů korun. Fúze tak bezesporu upevnila pozici systémů Helios jako jedničky na českém ERP trhu.

Výraznou většinu implementací zastupuje ERP systém Helios Orange, který do konce roku 2008 nasadilo 2 508 malých a 1 045 středně velkých podniků. V segmentu organizací od 250 do tisíce zaměstnanců jej používá 627 podniků, což tento produkt řadí na absolutní špičku českého ERP trhu. Helios těží nejen ze silné zákaznické báze a rozsáhlé partnerské sítě, ale především z dobře připravených oborových řešení, kterých je nyní k dispozici dvacet pro oba produkty.

Následovníci mezi českými producenty

K dalším, velmi úspěšným českým výrobcům patří Abra Software, jejíž ERP systémy G2 až G4 používá 2 230 malých podniků. Ve středně velkých a velkých organizacích jsou již podíly aplikací Gx podstatně menší, moderní řešení G4 využívající databázového stroje Oracle Database je stále ještě na počátku svého rozvoje. Silné postavení na trhu má dále Altus Software, jehož systém Altus Vario používá 1 040 malých podniků. Ve větších společnostech se však již toto řešení výrazněji neprosazuje. Dalším významným hráčem je společnost J.K.R., která má s ERP systémem Byznys rovnoměrné zastoupení mezi malými i středně velkými firmami. V obou segmentech používá tyto aplikace téměř tisíc společností (442 malých a 497 středních).

Dlouhodobě silnou pozici mají také společnosti Ortex (Orsoft) a K2 atmitec (K2). Posledně jmenovaná firma, která obsluhuje více jak pět set organizací, však letos prochází krizí způsobenou vnitřními rozpory mezi výrobcem a implementačními partnery. Klíčoví zákazníci v čele se společností Linet již oznámili založení unikátního občanského sdružení, které si dalo za cíl kontrolovat a ovlivňovat práci vývojářské firmy tak, aby byly co nejlépe chráněny zájmy uživatelů informačního systému. Na druhé straně hlavní bývalý implementační partner, společnost K2 atmitec syst, oznámil vývoj zcela nového ERP systému za podpory strukturálních fondů EU. Jaký bude výsledek obou aktivit lze jen těžko předvídat. Významnější změny v rozsáhlé bázi zákazníků K2 rozhodně nelze vyloučit.

Středně silní hráči

Ke středně silným tuzemským ERP výrobcům, kteří disponují obchodní i marketingovou silou pro získání většího tržního podílu, patří bezesporu DC Concept, Karat Software a Cígler Software. První dvě jmenované společnosti na trhu působí delší dobu a snaží se jít cestou oborových řešení (Karat – nápojový průmysl, logistické procesy, servisní služby; QI – vodárenství, strojírenství, masokombináty). Cígler Software je lídrem v oblasti ekonomických systémů a s Money S5 vstoupil na ERP trh teprve nedávno. Informační systém vznikal za přímé účasti odborníků z vývojového centra Microsoftu u Kodaně. Využívá nejmodernější technologie světové softwarové jedničky. Při svém uvedení na trh však ještě nebyl vybaven takovou funkcionalitou, abychom ho mohli zařadit mezi ERP systémy. Během posledního roku však vývojáři Cígler Software a partnerských organizací tento handicap napravili. Systém je nyní připraven k nasazení především v obchodních organizacích a v podnicích s jednoduššími typy výrob, jako je například produkce krmných směsí. Ke konci roku 2008 Money S5 používalo více jak sto organizací.

Specialisté na obory i procesy

Velmi silné jsou rovněž české softwarové domy zabývající se vývojem a prodejem ERP systémů orientovaných na konkrétní obor nebo podnikový proces (best-of-breed). Produkty těchto výrobců lze jen těžko poměřovat, neboť každý z nich je natolik funkčně vyhraněný, že jej nelze použít jako substitut (náhrada vůči univerzálnímu systému pro řízení všech klíčových procesů).

K dokreslení pozice českých softwarových výrobců na trhu uveďme ještě dva zajímavé souhrnné údaje. Více jak 75 procent všech nasazených best-of-breed ERP aplikací v organizacích od deseti do tisíce zaměstnanců patří společnostem Vema a Arbes Technologies. Více jak 56 procent z celkového počtu all-in-one ERP systémů nasazených ve firmách od deseti do tisíce zaměstnanců pochází z dílny některého z těchto českých producentů – Asseco Solutions, Abra Software, J.K.R., K2 atmitec a Ortex

Světoví výrobci v čele s Microsoftem a SAP

Na celém širokém segmentu podniků od deseti do tisíce zaměstnanců se významněji prosazují pouze ERP systémy Microsoft Dynamics a SAP. Klíčovým produktem Microsoftu je NAV (dříve Navision), který využívá v daném segmentu 769 českých organizací. Z produktů SAP se prosazují zejména SAP Business One v malých a středních firmách (více jak 230 zákazníků) a SAP Business All-in-One, nositel oborových řešení partnerů, ve středně velkých a velkých organizacích (více jak 430 zákazníků). Dohromady patří SAP a Microsoftu každý desátý ERP systém nasazený ve firmě spadající do uvedené kategorie, což je ve srovnání s tuzemskými produkty výrazně slabší výsledek. Microsoft i SAP těží zejména z dlouhodobé tradice působení na českém trhu a možností rozsáhlé partnerské sítě. Cenově se však svým českým konkurentům stále více vzdalují, neboť oba výrobci musejí respektovat evropskou cenovou politiku svých mateřských korporací, zatímco tuzemští producenti mohou v této oblasti reagovat velmi pružně. Proto také obě firmy dodávají své ERP systémy spíše do větších společností (od padesáti zaměstnanců výše). SAP je dlouhodobě fenoménem ve velkých společnostech a nadnárodních korporacích, kde dosahuje více jak padesátiprocentního tržního podílu.

ERP systémy nejlépe prodávají oborová řešení a špičkové know-how

Podstatně lépe se světovému ERP softwaru daří ve výrobních podnicích. U těchto společností se již markantněji projevuje potřeba oborových řešení, neboť jejich podnikové procesy jsou natolik složité, že je lze standardním ERP systémem pokrýt jen za cenu dodatečných programátorských úprav a dalších vícenákladů. Výrobní podniky jsou velmi citlivé na špičkové know-how, úzce zaměřené na konkrétní typ výroby a specifickou povahu jejich oboru podnikání. Proto se v nich prosazují dodavatelé, kteří po mnoho let budují znalostní základnu kolem špičkového světového ERP systému, a to zejména v rámci svého konzultačního týmu. K nejúspěšnějším společnostem, které se s dodávkami světového systému specializovaly na výrobní podniky, patří Minerva ČR (QAD EA – automobilový, strojírenský, potravinářský průmysl a další vertikály), Altec (IFS Aplikace – zakázková, procesní i projektová výroba), Aimtec (SappyCar – automobilový průmysl) nebo partneři pro dodávky aplikací z portfolia Infor Global Solutions, jako například ITeuro (Infor ERP SyteLine – zakázková výroba). Prorazit mohou i nepříliš známí specialisté nabízející ERP systémy, které slaví úspěchy v SRN, zemi svého původu, jako jsou společnosti IS Berghof (PSIpenta.com – zakázková výroba, regulace procesů v ERP systému) nebo Amotiq (Abas Business Software – profilace například v oblasti nákladového účetnictví). Na úzkém segmentu pak silnou konkurenci vytvářejí partneři pro dodávky Microsoft Dynamics a SAP, jako například Essence International (NAV – řízené sklady, developerské řešení), Axiom SW (NAV – řešení pro automobilové dovozce a prodejce) nebo Sabris (SAP – potravinářství, logistické a obchodní společnosti).

Petr Sodomka je docentem Fakulty managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně, předsedou Centra pro výzkum informačních systémů – odborné sekce ČSSI – a jednatelem poradenské společnosti CVIS Consulting.

< Předchozí		Další >