IDC sleduje český trh s podnikovými aplikacemi označovanými jako ERP už více než deset let. S tím, jak tento trh dospěl, zde rok od roku můžeme pozorovat spíše minoritní změny. Dalo by se říct evolučního, nikoliv revolučního charakteru. Největší rozruch sem přinesla off-premise řešení, tedy systémy poskytované z víceklientských cloudových prostředí nebo formou hostingu. Ty se ale mnohem rychleji uchytily v jiných segmentech, než je ERP. I to se ale začíná měnit.

Rané fáze vývoje trhu off-premise systémů byly typické tím, že dodavatelé přesouvali existující zákaznické systémy do vlastních nebo partnerských datacenter. Klíčová podmínka, důvěra mezi dodavatelem a zákazníkem, byla splněna. S tím, jak se cloudové systémy postupně stávají mainstreamem, se vendoři snaží uchytit u takových projektů, kde jsou podnikové aplikace nasazovány tzv. na zelené louce, tedy v nových společnostech nebo pobočkách, které volí off-premise řešení už na začátku svého působení. Snaží se také podchytit situace, kdy nespokojení zákazníci mění ERP, a nabízejí jim rovnou cloudovou službu. Přesto zde stále jsou bariéry, se kterými se dodavatelé cloudových ERP při diskuzích s potenciálními zákazníky pravidelně setkávají.

Proč nechat věci tak, jak jsou

Organizace často uvádějí bezpečnost a soukromí jako klíčové důvody pro ponechání si systémů pod vlastní střechou. Je bezpečné mít vlastní a zákaznická data mimo organizaci a vystavovat je riziku ze strany kyberzločinců? Co když se konkurence dostane k našim produkčním datům? A pak je zde samozřejmě otázka „legitimizovaného" šmírování. Mohou vládní organizace typu NSA špehovat to, co se děje v našich systémech? A v které zemi vlastně poskytovatel ERP hostuje náš systém?

Další obavou je nedostatečná výkonnost. Společnosti přirozeně chtějí záruky konektivity a rychlosti aplikace v režimu 24x7x365 a dostupnost ideálně 99,999 %. Datacentra úrovně Tier 3 poskytují služby se třemi devítkami, Tier 4 nabízejí záruku v režimu čtyř devítek. Co z toho je dostačující pro velkoobchodníka nebo středně velký výrobní podnik? Co ta čísla ve skutečnosti znamenají, jaké je pravděpodobné riziko odstávky systému? A kdy k němu může dojít? Během špiček provozu, v průběhu naplánovaných údržeb systému nebo backupů nebo jen v případě extrémních událostí, jako jsou povodně a požáry? Starostí podniků může být také konektivita. Zákazník sídlící v Praze nemusí zažít žádné odstávky systémů během několika let. V jiných oblastech nemusí být situace tak růžová. Jeden dodavatel, se kterým je IDC v kontaktu, uvedl, že druhé nezávislé připojení je kritické pro jakoukoliv společnost, která používá jejich off-premise řešení.

Možná je ale největším důvodem pomalejšího přesunu ERP na off-premise platformu složitost a rozsáhlost těchto systémů. Ty mnohdy používají všechna oddělení firmy, od financí a HR přes výrobu a logistiku až po obchod a management. Obava z narušení jejich chodu může být důvodem neochoty přesunout funkční a „business critical" systémy. Prostě: „Když to není rozbité, nesnažme se to spravit." To samozřejmě neplatí jen pro migrace do cloudu. Dlouhodobě se jedná o faktor, díky kterému zákazníci zůstávají u svých legacy systémů nebo se zdráhají vyměnit providera, a to i přesto, že nejsou úplně spokojeni s existujícím systémem. V tomto ohledu může hrát roli i obava z toho, že uživatelé nový systém odmítnou.

Konečně, už od počátku musí být zodpovězeny otázky kolem zodpovědnosti. Odpovědnost za odstávku služby a případné následky, které to vyvolá. Odpovědnost za změny v konfiguracích, modifikace systému, rozšíření, updaty a upgrady. To vše musí být ve vztahu vendor-zákazník definováno. Často sem navíc vstupuje třetí strana, poskytovatel služby, který do tohoto vztahu může vnést další prvky a ještě tak zvýšit jeho komplexnost.

Argumenty pro cloud

Když se podíváme na faktory, které stojí za posunem trhu směrem k off-premise řešením, primárním zájmem je ušetřit kapitálové výdaje přesunutím informačních systémů a hardwaru k poskytovateli služby, ať už je to přímo výrobce ERP nebo jeho partner. Ten je obvykle schopen také snížit běžné provozní výdaje na systém, a to prostřednictvím nižších nákladů na energie, chlazení i údržbu, protože používá moderní, účelově vybudovanou architekturu, a dosahováním úspor z rozsahu. Zákazník navíc ušetří náklady generované IT oddělením za údržbu systému a helpdesk.

Cloudový přístup umí také nabídnout flexibilitu a škálovatelnost, co se týká licencování. V závislosti na licenčním modelu daného vendora a jeho politice je možné licencování přizpůsobit tak, aby bylo dosaženo efektivního řízení kapacity a přístupů. Možné je například přidávat licence během obchodních špiček (v závislosti na sezonních prodejních cyklech), nebo naopak ubírat zdroje ve slabších obdobích.

Společnosti, které mají několik poboček, ocení možnost vzdáleně přistupovat k jednotnému zdroji dat v reálném čase.

Při úvahách o výkonnosti a zabezpečení je třeba mít na mysli, že IT procesy v mnoha organizacích nejsou tak neomylné a ani tak nepřekonatelné, jak jejich vlastníci mnohdy prohlašují. Má již zmíněný velkoobchodník rozpočet na provoz high-endových serverů nebo spíš prodlužuje životní cyklus hardwaru s cílem něco ušetřit? Kolik skutečných bezpečnostních expertů zaměstnává středně velká výrobní společnost? Porovnejme to se zdroji, které mají k dispozici globální hráči jako SAP nebo Microsoft. Tito giganti nejenže mohou celosvětově získávat talenty s výjimečnými schopnostmi, je to v podstatě jejich povinnost, protože ve svých datacentrech hostují desítky a stovky zákazníků. Špatná publicita spojená s odstávkami má v tomto prostředí velmi negativní dopad na byznys. Výkon je proto důsledně monitorován a je zaštítěn SLA a většina providerů navíc zasílá zákazníkům pravidelné reporty o výkonnosti. Nakonec zde zůstává otázka geografického umístění systému. I s tou se ale velcí poskytovatelé postupně vypořádávají a zakládají datacentra v Evropě.

Některé výzvy zůstávají

Zákazníci někdy zmiňují obavu z lock-in efektu, tedy přílišného svázání s dodavatelem systému a v důsledku jeho komplikované výměny. Poskytovatelé cloudu se často zákazníkům chlubí benefity, jako jsou flexibilita, absence nutnosti investovat do hardwaru a údržby systému. Nicméně, lock-in efekt se stejně dobře objevuje u cloudových řešení jako u on-premise systémů. Když se zákazník rozhodne pro změnu systému, co získá od současného provozovatele? Jen data, snad v nějakém použitelném formátu. Co ale s nimi potom bude dělat, když nemá hardware ani systém, který by je mohl využívat? Jak složité bude pro nového provozovatele tato data importovat do vlastního systému? Co vše může být ztraceno? Lze očekávat, že dodavatelé systémů postupně najdou odpovědi na tyto otázky a ve spolupráci se svými partnery vyvinou expertizy pro migraci z konkurenčních cloudových ERP.

V některých debatách je také připomínána relevantnost finančních benefitů cloudu. Přinese v dlouhém období přechod z CapEx na OpEx úspory? Jak porovnáme celkové náklady na vlastnictví (TCO) on-premise a off-premise ERP v pětiletém, desetiletém horizontu? Je možné, že dodavatel v budoucnu zvýší ceny za své služby?

Závěrem

Záměrem tohoto článku není proklamovat, že jeden nebo druhý model poskytování ERP systému je lepší nebo horší, než druhý. Cílem je vysvětlit některé výhody a nevýhody obou přístupů. Segment off-premise řešení rychle roste, což je ale přirozené, protože se jedná o nové služby s relativně malou srovnávací základnou. Nicméně, požadavky různých organizací vyžadují různá řešení. Lze tedy doporučit, aby zákazníci vždy zvážili TCO v horizontu alespoň pěti let. Měli by také ohodnotit SLA, které provider nabízí, možnosti reportingu a monitoringu a zjistit, jaké kompenzace dodavatel nabízí v případě nedodržení smluvních podmínek. Zákazník by se měl také ptát na záruky bezpečnosti, a to nejen v rámci samotného datacentra, ale také v rámci komunikačních kanálů, kde by šifrování mělo být standardem. Důležité je také vyžádat si reference z porovnatelných společností, například takových, které působí ve stejné vertikále, nebo mají podobný rozsah operací. V neposlední řadě je důležité zjistit, kde bude systém hostován.

Mark Child Autor je manažerem výzkumu společnosti IDC pro střední a východní Evropu. Text čerpá z výzkumné studie Czech Republic EAS Market 2014–2018 Forecast and 2013 Vendor Shares, která bude publikována v červnu 2014.